14.-15.dubna 2007 Mosonmagyaróvár
Tak tu je po březnu duben. Jaro je zase tady a s ním i modelářský výlet do dalekého exotického zahraničí. Zas taková štreka do "Mošonu" to není, ale už to dobrodružné cestování přes dva (vlastně tři) státy je cítit vůní dálek. Z návštěvy našich jihovýchodních přátel se stala krásná tradice a tradice je třeba co? No přece ctít a dodržovat!
Ani nevím, co mne tam letos táhlo nejvíc, jestli modelářský absťák (v roce 2007 naše první akce), zvědavost na nové modely, které si kolegové nasyslili do vitrín po zimě, známá vysoká úroveň dnes již věhlasného setkání modelářů prakticky z celé Evropy, představa dobrého vína nebo prostě fakt, že se na víkend zase ztratím z domu.
Spanilá jízda původně 12 třebíčských lepičů byla odstartována v sobotu, pár minut po páté. Osazenstvo aut se mírně obměnilo (dva odřekli - a určitě hořce litovali, třetí nešťastník se krátce před odjezdem přetlačoval Oplem Astra s kamionem a po krátkém nerovném hrdinném boji na body prohrál - tímto posílám pozdrav Petrovi na rehabilitační oddělení třebíčské nemocnice). Ale získali jsme dva plnohodnotné náhradníky, kteří - ač neoděni do oranžových klubových triček, rozhodně neudělali naší výpravě ostudu a stali se zdatnými zástupci stálých osádek, jak na poli modelářském, tak i v následném sobotním kulturním večerním programu (kdo nepochopil význam předchozích slov - prostě pitka). Tímto počinem se oba nominovali na titul "kandidát členství TNMC".
Počasí bylo vyloženě výletní, takže pokud se někdo nevydržel koncentrovat celý den jen na vystavené modely, mohl se zabavit prací na místních zahrádkách (zalévání), uklidit se do příjemného chládku domácích pohostinných restauratérů, případně vyzkoušet něco z doprovodného programu. Někteří z nás poprvé otestovali městské termální lázně jen pár metrů od areálu výstavy - dalším zájemcům jen doporučujeme (při teplotě vody 35 C chutná pivo AMSTEL fantasticky).
Pořadatelé byli jako vždy skvěle připraveni, restaurace, kterou se každoročně pokoušíme vypít (předloni se nám to povedlo) mimořádně posílila personál brigádnicemi. Ceny mírné, kvalita zaručena.
O modelech dlouho mluvit nechci - to může každý posoudit z připojených fotografií. Naše výprava se také snažila přispět svou pověstnou "troškou do mlýna", Ivo - náš stavitel velkoletadel "nad 1 metr" (podotýkám - v měřítku 1/72) utrhl ocenění svým Mjasčiščevem M3 "BISON" od A-modelu (znalci tuší, co ta stavba asi znamenala). Druhým úspěšným z našeho klubu byl Radek "Crash" Kurka, který se v kategorii K2 umístil se svým MiG-15Bis. Každého z nás možná zaujalo něco jiného, prostě "podle chuti každého soudruha", já mohl oči nechat na dvaasedmdesátinovém Jak-1.
Nakupovači si také přišli na své - sehnat se dalo cokoliv (aby ne, všechny známé české firmy nesměly na místě chybět), platit se dalo takřka jakoukoliv měnou (já zaplatil nejvíc v českých korunách). Nejtěžší tedy byly zřejmě neustálé převody odněkud na něco (už aby bylo to euro), na druhou stranu, prodeji to dodávalo určité kouzlo a nádech dobrodružství.
Nedělní ráno bylo méně optimistické než to sobotní (už se jede domů, a ta hlava . . .), ale nás, co máme natrénováno, to nezaskočilo (možná tu kávu by mohli dávat do větších hrnků . . .). Loučíme se pomalu s výstavou, vzájemně si chválíme zboží vybojované u stolů prodejců (mnozí z nich taky pořádně utahaní) a stěhujeme materiál do aut. Za 150 minut jsme doma a těšíme se na další modelářskou výpravu.
Ale pozor , přátelé! Mošón je jen jeden!
František Švéda
Fotogalerie z této parádní akce lze najít i na dalších adresách: Víděň Rakousko, KPM Bratislava, Schusterdiorama-35, KPM Prešov, MK Unreal Praha .
A pár fotek z naší kuchyně...
