E-Day Praha 2012 & SIG Polikarpov 28.- 29.9.2012
Na letošní E-Day jsem se připravoval jako na mimořádnou událost. Jednak jsem dopředu očekával, že na něj za náš klub pojedu zřejmě sám (protože většina
členů vyrazila již začátkem září do Berlína a následující akci vypustili z programu) a také proto, že jsem s Honzou Mikačem plánoval tématickou výstavu
SIG Polikarpov, která měla být, jak jsem tajně doufal, zatím historicky největší.
A navíc - letos poprvé měl být E-Day dvoudenní, takže očekávání zážitků příštích bylo veliké (a skutečnost předčila očekávání).
Na SIG Polikarpov jsem se opravdu těšil. Jednak proto, že se setkám s podobně postiženými kolegy zajímajícími se o letadla VVS a také proto, že jsem na
ruském modelářském serveru "Scalemodels" udělal našemu SIGu slušnou reklamu (pro zvědavce a znalce azbuky - viz odkaz na ruské fórum
Scalemodels,
která měla k mému překvapení slušnou odezvu. A tak jsem s napětím čekal, kolik modelářů z Východu sedne do letadla a vyrazí na několik tisíc kilometrů
dlouhou cestu.
Po dlouhých přípravách výstavy, obvolávání kolegů a svážení modelů od všech těch, kteří byli ochotni svěřit své miláčky do mých nezodpovědných rukou,
jsem nabalil všechno do auta. Z práce jsem přišel ve čtvrtek dříve a s jednodenním předstihem (druhý den jsem ocenil, jak moudré to bylo rozhodnutí)
vyrazil na cestu.
Po 10 kilometrech jsem v Rudíkově, cestou k dálnici, natankoval plnou a postihl mne první drobný zádrhel. Při pokusu o nastartování motor jen lehce
"vzdychnul", pak zacvakaly zámky ve dveřích a já se začal rozhlížet, kdo mi přes připravené kabely nastartuje mého veterána. V okolí stál jediný
dobrovolník, kterého jsem po krátkém přemlouvání přesvědčil, že udělá dobrý skutek. Po celou následující dobu pobytu v milovaném hlavním městě byl
každý další pokus o nastartování adrenalinovým zážitkem (náhle rozsypanou baterii jsem již vyměnil).
Do Butovic jsem dorazil později, než jsem chtěl, ale stejně jsem musel nakonec čekat než bude našemu SIGu přidělena ta správná skupina stolů. Při čekání
mezi obchody nahoře se objevil první známý - Aleksandr z Moskvy, který mi dovezl opravdovou raritu. Po vysvětlení situace a prvních zdvořilostních
frázích jsme společně vyrazili do garáží a konečně se dočkali zahájení příprav. Já poté vyrazil na studentské koleje za noclehem.
V pátek ráno jsem si přivstal a po půl osmé vyrazil směr "Butovice". Na místě jsem ocenil náskok, který jsem si včera v přípravě vytvořil. "Parťák" ze
SIGu Honza přijel s rukou na dlaze a tak šly přípravné práce trochu ztuha. Nebudu to prodlužovat - v 9 hodin se otevřely brány a valící se nedočkavci
se hrnuli dovnitř. My konečně skončili s instalací po desáté. Honza byl mezi rozhodčími a já se věnoval prvním zvědavcům a zájemcům o náš SIG. A
pochopitelně - ve volných chvílích občas odběhl mezi obchodníky a odškrtával si ze seznamu požadavků kamarádů z TNMC.
Když budu hodnotit vlastní E-Day, musím konstatovat následující, návštěvníků stejně nebo více než loni, obchodníků a firem plno a modelů méně.
Konkrétněji, modelů bylo na výstavě celkem 1414, na soutěžích 893, ostatní v klubových výstavách a SIG.
Nakonec jsme dali společně dohromady 91 modelů (1/32 - 1 model, 1/48 - 31 ks, 1/72 - 59 ks). Pár jsem jich nechal doma a něco jsem nevybaloval. Nakonec by se ta stovka zmenšených "Išaků", "Čajek" a "Kukuruzniků" sešla.
Z Ukrajiny a Ruska dorazilo zhruba 15 neokoukaných stavebnic, mezi kterými byly různé prototypy, novostavby a raritní modely, které jsou v našich krajích málo k vidění (a ocení je jen opravdoví odborníci...). Jeden z českých milovníků I-16 přivezl skoro dvoumetrovou létající maketu I-16 t.24. Bohužel ji už opravdu nebylo kam dát... Každý účastník obdržel pamětní nášivku a 2 ocenění (diplom a tričko SIGu) za kompletní novostavbu I-180 ve čtvrtce a přestavbu I-16 t.4 v dvaasedmě (obě letí na Východ).
Páteční večer jsem strávil s kamarády z Ukrajiny. Jevgenij z Dnětropetrovska přivezl početnou zhruba 15-členou výpravu. Z Ruska dorazila necelá desítka účastníků. Rusky jsem si opravdu popovídal, hlavně při společně stráveném večeru. Jo, a štrůdl (pro Čechy - jablečný závin) se ukrajinsky řekne "štruděl" a listopad mají jako my "listopad". S některými jsem pokračoval ještě v sobotu. A z Prahy také neodjížděli s prázdnou. Na Ukrajinu si odváželi čtyři medaile a do Ruska medaile dvě. K tomu dvě ocenění ze SIG Polikarpov. Jejich ohlasy na tuto akci jsou ve vláknu: E-Day 2012 (na fóru Scalemodels).
Ukončení a balení výstavy bylo poněkud hektické, ale nakonec jsem zvládl všechno bez nehod. Cestou domů pršelo, ale ani počasí mi nemohlo zkazit silné zážitky, kterých si odvážím nepočítaně... (kromě slušně zaplněných igelitek s modely). A ještě jedna nepříjemnost mne potkala. Foťák občas nefotil, jak by měl a tak jsem využil kromě svých i snímky kolegů z Ukrajiny a Ruska (spasibo Saša, Sergej i Jevgenij). Už se nemůžu dočkat v příštím roce na Modellbrno 2013.
text František "Redstar" Švéda, 10./2012
foto: František Švéda, Aleksandr Ščastnyj, Evgenij Evtušenko, Sergej Dudko
Další odkazy na některé fotogalerie:
E-day Modely 2012, Modelfórum E-day 2012, Argonaut E-DAY 2012 PRAHA, Odpadlíci E-day 2012, Modely aut 120928_eday, Scalemodels E-day 2012
A nyní i pár fotek...
SIG Polikarpov
