Letošní cesta do Mošónu směřovala do stejného penziónu jako loni, kdy jsme si to užili jaksepatří. Stejně jako loni jsme se rozhodli
vyrazit už v pátek, abychom stihli do nedělního odpoledne uskutečnit všechny svoje odvážné plány. Já se těším obzvlášť, protože se
tam každoročně setkávám se svými přáteli z Ukrajiny. Ti váží dvoutisícikilometrovou cestu už opakovaně, protože stejně jako my
oceňují fantastickou atmosféru útulného městečka i soutěže s celoevropskou účastí.
Byli jsme varováni před maďarskými silničními poplatky, které se přiblížily prakticky až ke slovenské hranici. Poprvé jsme zvolili
novou cestu, naštěstí jsme trefili bez problémů.
Na cestu vyrazilo šest hrdinných členů našeho klubu, které v penzionu doplnili na místě tři účastníci z Ukrajiny. Už v pátek večer
proběhl velký mezinárodní večírek. Zahraniční přátelé dosud vzpomínají na vyprávění pana plukovníka v "rádobyruštině", kterému však
kupodivu všichni zúčastnění bez problémů rozuměli. Společně vypitý alkohol zřejmě opravdu sbližuje národy a jakýkoliv diskutér se
stává jazykovědcem ovládajícím bravurně několik světových jazyků. Bohužel, druhý den po ránu u snídaně nás tyto včera zázračně nabité
schopnosti opustily (že by na to mělo vliv vystřízlivění?).
Sobotní pokračování už nebylo tak intenzivní, zřejmě si ještě všichni pamatovali ranní nevolnost a podivné nemoci všeho druhu.
Přesto, nedělní ráno bylo skoro stejně těžké jako to sobotní!
Na místě je zmínit se alespoň krátce o výstavě :-). Neodpustím si komentář. Mám pocit, že výstava už je nad rámec prostorových
možností a zvolené koncepce. V hlavní aule stoly doslova přetékaly modely světové extratřídy. Nevím, jestli jsem ten pravý, ale
poradil bych pořadatelům rozdělit modely do dalších sálů. Přitom byly mládežnické kategorie přesunuty na ochozy nad hlavním sálem,
což ovšem evidentně nestačilo.
Něco málo statistiky :
František "RedStar" Švéda, 5./2015
ODKAZY k soutěži: