Jak na redukci konektoru pro napájení vrtací frézky PROXXON MICROMOT 50/E.
Před pár lety jsem si na Plastikové zimě v Bratislavě zakoupil modelářskou sadu PROXXON MICROMOT 50/E 28515.
Ta obsahuje vlastní vrtací a frézovací nástroj MICROMOT 50/E s několika desítkami nasazovacích nástrojů a jako napájení je zde zdroj
na 220 - 240 V
(12 V, 1,0 A). Tento zdroj není regulovatelný. Pouze na vlastním těle frézky je ovladač elektronické regulace otáček
od 5.000 do 20.000 ot./min.
Pro práci s plasty, ale i polyuretanovými odlitky, jsou nejnižší možné otáčky v této konfiguraci velmi vysoké. Několikrát se mi stalo,
že jsem opracovávaný plast velmi rychle ohřál a díl se mi „natavil“ a znehodnotil. Hledal jsem nějaké rozumné řešení pro snížení minimálních
otáček, ale při zachování kroutícího momentu frézky.
Jednou z nabízených variant bylo zakoupení originálního síťového zdroje PROXXON MICROMOT NG 2/E, který má elektronickou regulaci řízenou
tyristory, tzv. elektronická pulsní regulace se zpětnou vazbou. Ta zajišťuje přesné otáčky a vysoký kroutící moment i ve spodním rozsahu
otáček. Zdroj je vhodný pro regulaci otáček u frézek, které nemají na svém těle vlastní regulaci otáček. Což v mém případě (PROXXON MICROMOT
50/E) byl problém. V diskuzích jsem si přečetl, že pokud se zapojí ke zdoji MICROMOT NG 2/E frézka MICROMOT 50/E a zkouší se regulovat
otáčky, dochází k tomu, že se začnou obě regulace tzv. „hádat“ a dojde k trhavému pohybu a snížení momentu otáčení, zejména při nízkých
otáčkách.
Zaznamenal jsem i názor, že postačuje použít vláčkařské PIKO trafo FZ1, konkrétně jeho stejnosměrnou sekci značenou „Bahn“ (od 1,2 V do
12 V, 1,2 A). Toto trafo vlastním a rozhodl jsem se jej pro vyřešení mého problému s regulací frézky v nízkých otáčkách využít.
Zbývalo "jen" vyřešit připojení (redukci) konektoru frézky Proxxon na stejnosměrnou sekci trafa PIKO FZ1. Rozhodl jsem se vytvořit vlastní „samici“
konektoru.
K tomuto jsem si připravil měděné lankové vodiče (dráty) červené a modré barvy, korkový špunt od šampaňského a smršťovací návlečky na
kabely. Z korku jsem si uřízl váleček tloušťky 1,5cm, který byl o něco málo vyšší, než jsou vlastní kontakty na konektoru frézky. Následně
jsem okraje oříznul až vznikl obdélník. Takto byl vytvořen budoucí protikus „samice“ konektoru. Na zvolenou horní stranu jsem naznačil
rozteče kontaktů konektoru „samce“. Ostrou silnou jehlou jsem si vytvořil v korku otvory po celé výšce budoucího protikusu. Průměr otvorů
nesmí být větší než je průměr kontaktů na konektoru Proxxon. Fixou jsem označil i kladnou polaritu + .
Odizolované konce obou drátů jsem jemným šroubovitým pohybem nasunul do takto připravených otvorů po celé jejich výšce. Dodržel jsem i
značení. Modrý „mínus“ a červený „plus“. Pro zafixování jsem použil obyčejnou elektrikářskou pásku a přichytil oba dráty na těle korkového
konektoru. Následným zasunutím „samce“ do „samice“ došlo působením tlaku k mírnému zdeformování nasunutého lankového měděného vodiče uvnitř
otvorů a tím k usazení kontaktů. Následně již můžeme konektor Proxxon libovolně vytahovat a zasunovat, měděná lanka uvnitř konektoru drží a
při odpojování „samce“ se nevytahují.
Na odizolované druhé konce drátů jsem nasunul smršťovací návlečky a oba konce jsem proletoval cínem, aby se zbytečně netřepily. Je možno
použít i klasické zakončení pájecím očkem.
Pro připojení na stejnosměrnou sekci PIKO trafa jsem si označil polaritu i nad šroubovací svorky. Vlastní reostat regulace bude fungovat
jen na jedné polovině odporové dráhy, kterou mám vyznačenou na krytu trafa černou barvou. Opačnou polaritu nám elektronika ve frézce „nepustí“.
Práce s frézkou je nyní velmi přesná. Na těle nástroje stačí pouze „cvaknout“ regulací a ponechat nejnižší otáčky. Zbytek práce obstará jemná
regulace na trafu. Záběr frézky je plynulý, „od spodu“ a má vysoký moment otáčení.
A to bylo cílem mého snažení!
Pokud návod pro vytvoření redukce konektoru bude někomu přínosem, budu rád. Pro mě je toto řešení dostačující a i kolegové v klubu mě
požádali o vytvoření stejného „přechodového“ kusu pro svoji potřebu. Takže jsem jich vytvořil již pět.
Jirka Toman, 4./2017
