MiG-21F-13
…oko bere vše, taková byla ikona proudové éry v Československu, která slaví „padesátku“
Máme tu opět jedny kulatiny. Přesně před padesáti lety, začaly na našem nebi šustit první delty s modro-červeno-bílými kokardami.
Tak se představily první nové MiG-21F zařazené do výzbroje vojenského letectva.
Nové „efky“ u nás nezačaly jen létat, ale byla zahájena také jejich licenční výroba. Tím se Československo zařadilo mezi několik
států, kde se dvoumachové stíhací letouny vyráběly. První „efky“ byly vyrobeny z tzv. rozsypových dílů dovezených ze SSSR v počtu
čtyř kusů (první let 20. dubna 1962). Vlastní licenční výroba byla zahájena ve Vodochodech v roce 1963.
Pokračovala až do roku 1972 a dala ve dvanácti výrobních sériích včetně rozsypových strojů celkem 195 vyrobených letounů.
Z toho 26 letounů (celá osmá výrobní série) a 11 strojů z deváté výrobní série bylo určeno na export do Egypta (Sjednocená arabská
republika). Letouny exportované do Egypta byly už z výroby opatřeny pouštní kamufláží.
Prvními uživateli nových MiGů se staly útvary PVOS, konkrétně 1., 5. a 11. stíhací letecký pluk. Dále byly zařazeny ke 4. a 9.
stíhacímu leteckému pluku. Několik strojů používalo i „Výcvikové středisko letectva“ na letišti v Mladé a 47. průzkumný letecký pluk.
Vojenské letectvo používalo celkem 169 těchto letadel. Zavedení nových MiG-21F se neobešlo bez problémů. Prakticky čtvrtina z
používaných strojů byla ztracena (42 letounů), také výroba nebyla bezproblémová, ale tu se během let podařilo vcelku dobře doladit.
Postupem let jsou v polovině sedmdesátých let „efky“ v provozu v prvním sledu pomalu nahrazovány novými verzemi MiG-21MF. V roce
1973 je od útvarů staženo 11 strojů, které jsou odprodány do Sýrie. Počátkem osmdesátých let „efky“ přestávají plnit úlohu
prvosledového letounu. Zbylé stroje jsou postupně soustřeďovány u 1. školního leteckého pluku v Přerově, kde tvoří výcvikovou
základnu pro nové piloty. Zde vydrží až do konce své kariéry v roce 1991.
MiG-21F patří bezesporu mezi nekrásnější „jedenadvacítky“. Progresivní prvky letounu (překryt kabiny a její zavírání, štíhlý trup
či hlavní podvozek) z něho právem dělají ikonu proudové éry, která tak připomíná zašlou slávu Československého leteckého průmyslu.
Ten se dnes může pyšnit takovými výrobky jako jsou např. zbrojní dvířka ke kanónu nebo podobné doplňky…
Poutavý popis dvou havárií Migů-21F, ke kterým došlo na sklonku sedmdesátých let v Přerově u 1.školního leteckého pluku nám poskytl pplk. v.v. Jan Dúbravčík.
Popis první havárie je ze dne 25.května 1979. Jednalo se o letoun MiG-21F trupového čísla 0620 a pilotoval jej Jan Dúbravčík.
Dalším "aktérem byl pan Zdenko Bielik, který 8.června 1979 absolvoval svůj poslední vývozní let na MiG-21UM a v souladu s výcvikovou osnovou i svůj první
sólo let na MiG-21F. Ve vzduchu došlo ke srážce s vedoucím dvojice a následné katapultáži obou pilotů.
Díky své fotogeničnosti, byla „efka“ hojně fotografována i neprofesionálními fotografy, někdy i za letu. I když fotografování těchto
krásných strojů v té době bylo rozhodně „činem hodným samuraje“ vznikly v šedesátých letech nejkrásnější záběry.
Na závěr
„Box Patrikovci“ z Bechyně, když vyměnili „devatenáctky“ za „jednadvacítky“.
Pilotní prostor „efky“ byl vyplněn do posledního místa, což dokazují naše záběry. Z výroby vycházel v tmavě šedém provedení. Až později po revizích do některých strojů aplikovali „jedovatě zelenou barvu“.
Díky muzeálním exemplářům se dá drak letounu vcelku dobře zmapovat. Pokud ovšem není hodně zdevastován. Což se také stává…
Pohled na poslední stupeň lopatek turbíny s forsážní komorou a sestavou žaluzií trysky.
Hlavní podvozek měl zajímavou konstrukci a také mechaniku zavírání a otvírání.
Hlavní výzbroj letounu tvořil kanon NR-30 ráže 30 mm umístěný na pravé straně spodní části trupu se zásobou 60 nábojů a dvě PL střely R-3S s infračerveným navedením (v kódu NATO AA Atol). Sedmdesát letounů bylo přizpůsobeno k nošení průzkumných fotokontejnerů (každý se čtyřmi fotopřístroji). Takto přizpůsobené stroje se označovaly MiG-21FR. Dále letoun mohl nosit raketové bloky UB-16/57 nebo pumy ráže od 100 kg do 500 kg max. Důležitá avionika a radiostanice byly umístěny před pilotní kabinou pod odklápěcím krytem.
Poděkování patří: ing.Martinu Janouškovi, ing.Pavlu Šimkovi, Dr.Jiřímu Vlachovi a Miroslavu Lorencovi.
Pavel Polach, 9./2012
Náhled printů letounů MiG-21F (1002) a (0109) - od našeho dvorního kreslíře pana Petera Takáče, který vznikl i za přispění Jirky Látala, děkujeme!
